Váš kontakt: Ing Vendula Marková
+420608976951

Reference

Váš partner

LocatorVaše kontaktní osoba

Ing Vendula Marková
+420608976951
vendula.markova@bemermail.com

Rychlé hojení natažení pomocí BEMER

Zerrungen

Fyzikální terapie cév BEMER může v přirozeně omezeném rámci působit proti narušené mikrocirkulaci.

Ale jak funguje tato terapie cév?

Pomocí elektromagneticky přenášených stimulačních signálů se
stimulují čerpací pohyby těch nejmenších krevních cév. Tak lze normalizovat průtok krve
v oblasti těchto cév (podnět a reakce) a
buňky těla jsou opět lépe zásobovány. Rovněž lze použitím
fyzikální terapie cév BEMER významně zkrátit „dobu utrpení“ při
natažení. Obzvláště sportovci umějí fyzikální terapii cév
BEMER ocenit, a to nejen pokud jde o rychlejší procesy hojení
při nataženích, podvrtnutích, natrženích svalů, natrženích vazů atd., ale i
k jejich předcházení. Tak jsou díky prokrvení
nejmenších cév podle potřeby pomocí fyzikální terapie cév BEMER možné kratší fáze pro zahřátí a uvolnění svalů,
jakož i rychlejší regenerace. Výsledkem jsou efektivní tréninkové celky.
Kromě toho tak dochází v ideálním případě k okamžité nápravě mikroskopických poranění, díky čemuž
lze preventivně zamezit vzniku větších následujících poranění, tedy něčeho, co není
ku prospěchu pouze sportovcům, ale i nesportovcům v každodenním životě.
Sice nelze natažení pomocí fyzikální terapie cév BEMER v každodenním životě
zabránit, ale dokáže proces hojení značně
zkrátit. Rovněž by se nemělo zapomínat na to, že se
oblasti použití fyzikální terapie cév BEMER nenacházejí jen v aktivaci
samoléčebných sil, ale i v mnoha dalších oblastech.
Příklady zahrnují posílení imunitní reakce, optimalizaci mentálního
výkonu, příznivý vliv na celkovou pohodu,
zdraví a spánek, posílení schopnosti odezvy, doplňkovou
léčbu v případě onemocnění i mnoho dalšího. Stručně řečeno, vede fyzikální
terapie cév BEMER k výraznému zlepšení kvality života. Něco,
co je v dnešní společnosti zaměřené na výkon a různých faktorech
v soukromém sektoru velmi důležité. Důkaz o účinnosti
fyzikální terapie cév BEMER byl předložen už tím,
že během uplynulých 15 let vzniklo o terapii BEMER 46 publikací
a celá řada vědeckých publikacích zveřejněných na PubMed,
které ukazují, že terapii BEMER lze přičíst ochrannou a profylaktickou
účinnost.

Informujte se

Vaše kontaktní údaje

O podvrtnutí

Co dělat při nataženích?

Stalo se to rychle: Natažení jsou bohužel součástí našeho každodenního života. Ať už je to ve sportu (zde k natažením dochází obzvláště často), nebo kvůli přetočení při procházce nebo joggingu, nebo kvůli dlouhodobému manuálnímu přetížení ‒ natažení dokáže nastat rychle. I v domácnosti (například při mytí oken) si člověk nemůže být před natažením jistý. Výsledkem jsou bolesti, modřiny a otoky. K nápravě je zapotřebí rychlý zásah. Ale nejprve by mělo být natažení jako takové posouzeno: Natažení jsou poranění pohybového aparátu nebo lépe řečeno svalů a vazů. Každé natažení souvisí s přetěžováním. Přitom se však na rozdíl od natržení svalu a vazu při natažení tkáň zcela nenapíná až za hranici zatížení, ale spíše zůstává z velké části beze změny. Avšak objevují se zpravidla drobná poranění obvykle tkáně a cév. V medicíně se hovoří o takzvaných mikrotraumatech. V důsledku těchto zranění dochází k otoku, protože krev z poraněných cév vytéká do okolní tkáně. Otok zase tlačí na nerv, a tak vyvolává bolest. Často jsou to jen malá triviální zranění, ale také ta mohou vést k delšímu handicapu. Sportovci zejména vědí, jak „píseň zpívat“, ale také pro lidi, kteří jsou v práci fyzicky aktivní, mohou být natažení mimořádně nepohodlná. U natažení se rozlišuje v zásadě mezi natažením vazů a svalů. Natažení vazů je následkem přetěžování šlachy nebo vazivového aparátu v kloubu. Nicméně na rozdíl od natrženého vazu si zachovávají svou vedoucí a stabilizující funkci. K natažení svalů dochází, když jsou poraněny nejmenší jednotky svalu (takzvané sarkomery). Příčinou je zpravidla náhlý nadměrný pohyb, často v oblasti chodidla, lýtka, stehna a horní části paže. Pro postižené natažením toto rozlišení nejprve nečiní žádný rozdíl, protože se u natažení rychle dostaví bolesti. Charakteristické jsou modřiny, otoky a bolesti spojené se svalovými kontrakcemi a pohyby. Typické také je, že je zmírnění bolesti pociťováno, když není postižená část těla namáhána nebo je šetřena. Nicméně jakmile je sval znovu zatížen, je bolest související s natažením znatelná. Bolesti samotné jsou zpravidla pociťovány jako nárazové a tahavé. Je tedy třeba jednat rychle. Jako okamžité opatření by mělo následovat obzvláště u sportovců známé „pravidlo PECH“.

„Pravidlo PECH“ u natažení

„Pravidlo PECH“ u natažení samozřejmě neznamená, že má člověk smůlu, že utrpěl natažení, ale písmena znamenají německou zkratku pro „přestávku“, „led“, „kompresi“ a „vyvýšení“. Je tím tedy myšleno, že se postižený v první řadě nemá pokoušet o pokračování ve své činnosti, ale má si udělat přestávku a šetřit se. Potom má začít chladit otoky a/nebo modřiny, nejlépe sáčkem s ledem, chladicím sáčkem, nebo pokud tyto nejsou k dispozici, studenou vodou. Potom by měla následovat komprese, tedy obvaz, který zabraňuje šíření otoku. Pomocí následného vyvýšení části těla postižené natažením se snižuje další přívod krve, což zajišťuje, že tekutina, která unikla do tkáně, bude odváděna rychleji. Dále je však vodné vyhledat lékaře, protože natažení laik často nedokáže odlišit od natrženého vazu. Když se však skutečně jedná „jen“ o natažení, je vhodné mít trpělivost a nechat proces hojení na přírodě. Tento průběh však může být zkrácen, když jsou podporovány samoléčebné a opravné mechanismy těla.

Tělu vlastní samoléčebné a opravné mechanismy

Pozoruhodné tělu vlastní samoléčebné a opravné procesy dokáží za všech okolností zajistit optimální funkci našeho organismu. K tomu ale také patří, že v případě přetížení těchto regulačních procesů (například také u natažení) se tělo samo pokusí opravit vzniklé poruchy. Tak účinkují samoléčebné procesy také na hojení ran, při kterých je poraněná tkáň rozpuštěna a odstraněna. K účinné podpoře mechanismů tělu vlastních samoléčebných procesů hraje u regeneračních procesů, rovněž také u natažení, důležitou roli podpora nebo obnovení dobré mikrocirkulace. Mikrocirkulace má pro organismus velký význam. Přitom jsou její úlohy různorodé. Mikrocirkulace ovlivňuje krevní tlak, podporuje výměnu tepla a transportuje kyslík a živiny k buňkám. V dalším cyklu oběhu se transportují toxiny a odpadní produkty z buněk. Zde je třeba si uvědomit, že lidský organismus sestává z asi 80 až 100 biliónů buněk. K dosažení tohoto cíle je třeba, aby v našem těle neustále cirkulovala krev. Tlakem vznikajícím v srdci se krev pohání v tepnách. Ty se větví a jsou stále menší a tenčí, takže se jejich průměr zmenšuje. Nakonec se krev dostane do vlásečnic (lékařsky: kapilár), nejmenších cév v našem těle. A přesně tato oblast a úseky před vlásečnicemi a za nimi se označují jako mikrocirkulace. Dobrá mikrocirkulace je mimořádně důležitá pro dobré zásobování a likvidaci tkáňových buněk prostřednictvím zlepšení krevního oběhu. Ten zlepšuje přívod živin v postižené tkáni, přispívá ke snižování zánětu a může proto významně podporovat proces hojení. Mikrocirkulaci lze povzbudit technicko-medicínskou podporou, jakou umožňuje například fyzikální terapie cév BEMER.